Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dorost

Baník Stříbro - TJ Sokol Kralovice

3:0 (1:0)

K 15., odloženému, kolu Krajské soutěže jsme odjeli v pátek k Mistrovskému zápasu na hřiště Baníku Stříbro, který v té době byl na druhém místě tabulky s jednobodovou ztrátou těsně za námi. S námi cestovala do Stříbra řada příznivců z Kralovic.

To, že se nejednalo o zrovna nejlepší naplánovaný termín, když ostatní mužstva odehrají zápasy v týdnu v době květnových svátků, napovědělo hned to, že k zápasu jsme neodjeli bez nemocného Jirky Střelce a se zraněným Markem Horynou. To znamenala hra bez naší obranné řady a hned byl problém na světě.

K utkání jsme nastoupili v sestavě Šott – Nikolaš, Lavička, Schott ml., Horyna – Havlíček, Jílek, Řenč, Grün © - Bulín P., Dušička.

Hned od prvních minut prvního poločasu domácí Baník začal hrát aktivněji a agresivní hru, která je dostával do větších šancí. To, že tato agresivní hra bude naše hráče hodně bolet, nebylo pochyb a k tomu nepřispělo ani to, že se rozhodčí rozhodl tyto zákroky, někdy i na hraně brutální hrubosti netrestat vůbec žádnými kartami, a tak se hra odvíjela spíše o tom, kdo bude dříve zraněn a odnesen ze hřiště na nosítkách. Když hned ve 13 minutě musel hřiště opustit náš zraněný Mára Horyna, kterého nahradil Pavel Pícl, začínali první komplikace. To se hned projevilo o čtyři minuty později. Domácí zahrávali rohový kop a míč na zadní tyči hlavičkoval přesně k tyči domácí hráč – 1:0. Od té doby se hra vyrovnala a i my jsme dostávali domácí tým do defenzívy, ale v zakončení jsme byli bezradní. V té době se hrálo vyrovnané utkání spíše ve středu hřiště s agresivními zákroky domácích, ale s čekáním, kdo další udělá chybu. Když tu nikdo do konce poločasu neudělal, tak i tento stav zůstal stejný a první poločas tak i skončil.

V kabině se ukázalo, jak tvrdý zápas se hraje. Do dalších minut nemohl nastoupit se zraněným kolenem Pepa Schott ml. a bolesti trápili další hráče. Tak došlo ke střídání. V bráně nahradil Radka Šotta Janek Švajdlenka, aby první jmenovaný mohl nastoupit také ke hře v poli a Honza Tuma vystřídal zraněného Pepu Schotta ml., který nastoupil v obranné řadě, kde ho jistil kapitán David Grün. To byla jediná naše možnost, jelikož v té době už nikdo jiný použitelný do obrany nebyl.

Druhý poločas opět začal tvrdou hrou domácích podporovanou větší bojovností a chutí dojít k vítězství a získání 3 bodů. Přihrávky měli rychlejší a u každých balonů byli dříve než my a když už jsme se dostali k balónu i my, tak našeho hráče okamžitě napadali ve třech hráčích. Naši útočníci měli těžkou situaci, k balonu se dostávali ojediněle, a když už se k němu dostali jako Ondra Dušička, tak okamžitě okusil, jak je tvrdá zem na domácím rozbahněném hřišti. Domácí za vítězstvím dál šli s větší vizí, a to se projevilo v 70 minuty, když se domácí střídající hráč rozběhl z půlky a utekl všem našim hráčům, ve vápně udělal kličku našemu brankáři a do prázdné branky zvýšil vedení domácích – 2:0. Na našich hráčích bylo znát, jak se už do osobních soubojů bojí chodit, jelikož poznali, jak hra bolí. To využili domácí opět o tři minuty později, když střelec druhého gólu opět napodobil svůj únik, který předvedl pár minut před tím, ve vápně další klička našemu gólmanovi a opět do prázdné – 3:0. V tu dobu bylo o zápase rozhodnuto, a když ani za tohoto stavu domácí neupustili od své agresivní hry, tak šlo spíše o to zápas dohrát v klidu, aby se s našich řad nezranili další hráči a mohli hrát tak v neděli proti Košutce. Domácí neproměnili ještě nějaké jasné gólové šance, a tak za hlasité podpory našich příznivců, kteří nám fandili i za tak nepříznivého výsledku, druhý poločas skončil.

Závěrem mohu dodat jen to, že naši hráči přijeli k zápasu s tím, že to zápas lehký nebude a že to bude boj, ale nikdo z nich nepočítal s tím, jak tvrdé souboje je čekají. To znát bylo na většině našich hráčích – do soubojů se báli chodit, u míče byli vždy druzí a do napadání se vůbec nepouštěli. Je škoda, že rozhodčí takto tvrdou hru vůbec připustil a hned od začátku hry fauly netrestal kartami, aby nedocházelo ke zraněním. Všichni poznali, jak dokáže fotbal bolet (i když chvílemi to vypadalo, že se hraje ragby), a pak veškerá technická hra je k ničemu. Klukům bych mohl vytýkat, že se báli soubojů a nezapojovali se do hry, ale vzhledem k tomu, že šlo o zranění, které by rozhodčí stejně nepotrestal, jim nic vytýkat nebudu.

My se musíme připravit na nedělní utkání s Košutkou, i když s problémy pochroumanou sestavou z dnešního zápasu. Dnešní zápas je za námi a nás čekají zápasy další a to musí pochopit všichni, musí zvednout hlavu a dál bojovat a hrát dál svojí hru.

Za všechny děkuji všem, kteří nás celý zápas hlasitě podporovali, a všem se omlouváme za to, že jsme jim nedopřáli radost z toho, že bychom zápas vyhráli. Děkujeme a všechny vás zveme v neděli na další domácí zápas s Košutkou.  

Zapsal trenér Čestmír Hák